Listopad 1989 ve vzpomínkách moravskobudějovického pamětníka

Ilustrační foto
Autor: David Sedlecký, Wikimedi...

Ve čtvrtek 23. listopadu dopoledne se do místního gymnázia dostavili studenti vysokých škol a snažili se promluvit ve třídách ke studentům. Nebylo jim to vedením gymnázia dovoleno s odůvodněním, že probíhá výuka, která by se tím narušila. Po vyučování došlo ke shromáždění na hřišti gymnázia.

Ve farním kostele sv. Jiljí moravskobudějovický farář P. Michael Martínek ve čtvrtek 23. listopadu vyhlásil celovečerní prosebnou modlitbu jako projev vyjádření solidarity s událostmi, které se odehrály 17. listopadu v Praze a následně i jinde. Během dne byly na dveřích kostela vyvěšeny plakáty, které o tomto shromáždění informovaly. Plakáty byly dvakrát po sobě ze dveří strženy uniformovanými příslušníky místního Obvodního oddělení Veřejné bezpečnosti (OO VB). Svůj podíl na těchto akcích měla také Jarmila Lapešová, tehdejší Inspektor veřejného pořádku (IVP) ve službách města.

Na modlitbu do kostela se pak nečekaně dostavili studenti z Prahy, kteří přítomným podali přímé svědectví o událostech v hlavním městě. Lidé se z kostela pod vedením Dr. Ludmily Martínkové (sestry pana faráře) a studentů vydali na náměstí Míru k Památníku věčné slávy, kde se začali shromažďovat i další občané města a zde se uskutečnilo první větší setkání občanů v Moravských Budějovicích, kterých bylo na 200. Neohroženě zde vystoupili zejména Dr. Ludmila Martínková, Jan Karlík, Ladislav Zíma a několik vysokoškolských studentů, rodáků města. Vše bylo bedlivě sledováno z oken domu čp. 2 OO VB, nahráváno na magnetofony a foceno příslušníky VB.

Každý ze shromážděných si už začal uvědomovat, že nastává konec komunistického režimu. Shromáždění občanů se poté konala na náměstí Míru u Památníku věčné slávy každý podvečer. Současně s tímto děním se začalo formovat Občanské fórum (OF) v čele s Miroslavem Wolfem, učitelem na zdejším gymnáziu.

V neděli 26. listopadu bylo zatím neformálně ustanoveno místní OF. Od tohoto dne se začaly na volných plochách, na výkladech obchodů a za nimi objevovat různé letáky a plakáty, které jednak informovaly o dění v Praze, popisovaly události, které se zde odehrály, ale také vysvětlovaly, co je například Charta 77, Několik vět, Dva tisíce slov, kdo je Václav Havel, Valtr Komárek atd. Od neděle 26. listopadu se na faře denně po dva týdny promítaly videokazety s nahranými pražskými událostmi, které zhlédlo 1 500 občanů.

Na pondělí 27. listopadu byla vyhlášena generální stávka, která měla proběhnout od 12. do 14. hodiny s tím, že zaměstnanci z provozů, kde lze na tuto dobu přerušit práci, se dostaví na veřejné prostranství a takto projeví svoji solidaritu a sympatie s ostatními stávkujícími. Především z velkých závodů jako byla Královopolská strojírna, Stavokonstrukce a další se na náměstí Míru k Památníku věčné slávy vypravili v průvodech jejich zaměstnanci. Na čele průvodu byla nesena československá vlajka a po shromáždění na náměstí zazněla řada vystoupení z řad zaměstnanců. V některých podnicích, jako například v mlékárně, se konala krátkodobá shromáždění zaměstnanců v době generální stávky z popudu těch aktivnějších, ale jenom na nádvoří podniku.

V Královopolské strojírně, která byla největším zaměstnavatelem v Moravských Budějovicích, se hned po příchodu do zaměstnání začali někteří představitelé odborů formovat a domlouvat na postupu při generální stávce. Byli to zejména Naděžda Vlková a Arnošt Vidourek, který byl hlavním představitelem akce. Poté byli informování zaměstnanci jednotlivých dílen a v kancelářích. Nato byla na halu kráječek svolána jakási schůze, na níž bylo shromáždění vysvětleno, jak by měli zaměstnanci celou akci chápat a jak postupovat. Na jednání se dostavil ředitel závodu Ing. Antonín Vonka, který měl snahu účast zaměstnanců na stávce překazit. Zaměstnanci, kteří se rozhodli stávky zúčastnit, se poté zformovali do průvodu a s praporem vyšli na náměstí Míru. Členové Lidových milicí byli proti stávce a stejně tak komunističtí funkcionáři a někteří jejich členové. Lidé ještě měli strach z případných následků, ale přesto se stávky zúčastnilo na 360 zaměstnanců. Ti, kteří se báli nebo se stávkou nesouhlasili, zůstali na dílnách a v kancelářích.

Občanská fóra začala vznikat v podnicích jako reakce na generální stávku. V Královopolské bylo OF založeno 27. listopadu a jeho mluvčími se stali Arnošt Vidourek, Naděžda Vlková a Ing. Lubomír Strejček. Téhož dne zakládá OF Svépomoc Praha, provoz Moravské Budějovice, s mluvčím Miroslavem Kratochvílem, OÚNZ poliklinika Moravské Budějovice s mluvčí zdravotní sestrou Ilonou Brichtovou, Sběrné suroviny, mluvčí Jana Fujdlová a Jiří Dvořák, Drůbežářské závody, mluvčí Jaromír Škoda, Stavokonstrukce, mluvčí Jan Kříž, Okresní podnik místního hospodářství, ČSAD a Jednota. 27. listopadu byly zakládány také stávkové výbory a sice v Lacrumu, mluvčí František Vlk a Libor Benda, Uhelné sklady, mluvčí Zdeněk Čermák. Dne 4. prosince bylo založeno OF v Agrostavu, mluvčími byli Josef Pištěk, Milan Stáňa a Jiří Fric. Dne 7. prosince v JZD, mluvčími se stali Ing. Vlastimil Bařinka a Vladimír Waas.

Občanské fórum města Moravské Budějovice bylo oficiálně založeno ve čtvrtek 30. listopadu v Městském kulturním středisku s mluvčím Miroslavem Wolfem. Dalšími byli Ing. Ladislav Bachel, důchodce, Ing. Vlastimil Bařinka, zaměstnanec JZD Budoucnost v Moravských Budějovicích, Jiří Němec, důchodce a Ilona Brichtová, zdravotní sestra na poliklinice v Moravských Budějovicích.

V úterý 5. prosince se shromáždění na náměstí zúčastnilo již asi 600 osob a po tomto shromáždění se v Městském kulturním středisku začalo nově založené OF města rozrůstat jako celospolečenské hnutí s určitou organizovaností a řádem. Volba mluvčích OF Moravské Budějovice se uskutečnila na užším setkání, které se konalo v místnosti u jeviště v Besedě. Jeho mluvčími byli zvoleni ti, kteří byli navrženi 30. listopadu: Miroslav Wolf, Ing. Ladislav Bachel, Ing. Vlastimil Bařinka, Jiří Němec st. a Ilona Brichtová.

Článek byl se souhlasem vydavatele převzat ze Zpravodaje Moravskobudějovicko. Titulek je redakční.