Horácká multifunkční aréna v Jihlavě od studia CHYBIK + KRISTOF se slavnostně otevírá veřejnosti

Foto: Pavel Barták.

Jihlava otevírá novou dominantu města – místo pro další etapu svého sportovního a společenského života. Horácká multifunkční aréna, navržená studiem CHYBIK + KRISTOF, se po úvodních hokejových zápasech otevře 8. listopadu. Hlavní hvězdou slavnostního večera bude kromě lokálních uměleckých spolků také Ewa Farna a zejména nová aréna.

Architektura, která spojuje

Město Jihlava se rozhodlo ponechat arénu v centru města, nová stavba tak plynule navazuje na historické centrum moderním komplexem, který spojuje sportovní tradici, kulturní ambici a komunitní energii.

„Umístění arény přímo na hranici historického centra Jihlavy představovalo výjimečnou urbanistickou příležitost – arény se v takových lokalitách obvykle nestaví. Od počátku jsme usilovali o to, aby se nová stavba stala přirozenou součástí města: respektovala jeho historický kontext a zároveň přinesla současný městský impuls,” přibližuje ideu projektu Ondřej Chybík, autor stavby z ateliéru CHYBIK + KRISTOF.

Koncept arény staví na myšlence živé městské struktury – nikoli uzavřené haly, ale otevřené a přirozené součásti města. Vznikl tak propojený kampus. Rozšiřuje veřejný prostor, otevírá přízemí veřejnosti a podporuje prostupnost mezi ulicí Tolstého s univerzitou, parkem Smetanovy sady a okolními ulicemi. Tím vytváří otevřený komplex, který historické centrum doplňuje a rozšiřuje, aniž by s ním soupeřil. Další výhodou umístění je odlehčení automobilové dopravě, neboť během pěti až deseti minut může návštěvník dojít na autobusové i vlakové nádraží.

Moderní forma utvářená tradicí

Silueta stavby využívá geometrie ostrých trojúhelníků – vrcholy fasádních segmentů vizuálně odkazují na gotické vertikály historického centra i symbol červeného ježka ze znaku města. Heraldická červená barva Dukly i Jihlavy se stává sjednocujícím prvkem exteriéru a interiéru. Identitu regionu a sportovní tradici propisuje do současného architektonického jazyka.

Fasáda z perforovaných červených hliníkových panelů a její ostnatá koruna se ve večerních hodinách rozsvítí a promění tak obvod arény ve světelný prstenec, který odráží atmosféru událostí uvnitř a vytváří vizuální dialog s městem.

Plášť budovy je vedle charakteristických červených vrcholových špiček doplněn také o rozměrné autorské ilustrace umístěné na bočních stranách objektu. Tento umělecký prvek s motivy regionu, kultury a sportu přináší projektu výraznou narativní vrstvu. Autorem skic je Lukáš Kijonka ze studia Times New Realism, který stojí také za návrhem orientačního systému: „Autorský font svými drobnými trojúhelníkovými zářezy reaguje na identitu fasády. Orientační systém je proveden s důrazem na primárně architektonické vyznění budovy – má navigovat, ne dekorovat.”

Vnitřní uspořádání arény do dvou úrovní tribun a kompaktní proporce zajišťují přímý divácký kontakt s děním. Variabilní výsuvné sedačky umožňují navýšení kapacity z 5 650 diváků pro sportovní utkání na více než 7 400 míst pro koncertní uspořádání či multifunkční výstavní prostor. Prefabrikované tribuny z probarveného červeného betonu, přiznané konstrukční prvky a speciálně vyrobená sedadla propojují estetiku, funkčnost a identitu místa.

Trojúhelníky a červená barva se vepsaly také do designu unikátních sedaček, které studio CHYBIK  + KRISTOF navrhlo společně s Davidem Karáskem: „Dírky i lomení nejsou jen efektní designový detail. Mají akustickou funkci a pomáhají vytvořit příjemnější zvukové prostředí při koncertech i sportovních akcích,” přibližuje designér a majitel firmy Kovostal, která spadá do skupiny mmcité.

Dalším designovým elementem jsou originální lustry od firmy Tech - fabrika. „Celý systém svítidel je laděn v duchu průmyslového designu – používáme surový hliník, plexisklo a přiznané elektroinstalace, které dodávají interiéru technický, autentický výraz. Vyrobili jsme devatenáct svítidel ve tvaru neonových dresů, které tvoří jakousi „síň slávy“ klubu Dukla, jedno hlavní svítidlo ve tvaru loga klubu a čtyři velká svítidla s motivy z Vysočiny nazvaná Krajina, Mahler, Zelená hora a Průmysl,” popsal zakázku Lukáš Nerad, jednatel společnosti.

Do šedých betonových stěn jsou vsazeny světelné trojúhelníkové prvky, které podle návrhu architektů vyrobila sklárna BOMMA: „Zaměřujeme se na tvorbu designových křišťálových svítidel, která propojují české sklářské řemeslo se současnou architekturou a designem. Každé z padesáti svítidel instalovaných po celé hale vzniklo ručním naléváním křišťálu do formy, díky čemuž má svůj jedinečný charakter s přirozenými bublinami a strukturou,“ říká Vadim Horna, CEO firmy.

Od začátku byla součástí návrhu energetická efektivita — od přirozeného větrání, přes optimalizaci denního světla až po využití odpadního tepla z ledové plochy. Každý prvek vyvažuje technickou funkci a architektonický výraz, aby aréna sloužila sportovcům, návštěvníkům i kolemjdoucím.

Nejen aréna, ale městský multifunkční kampus

Rozdělení funkcí arény mezi dva nové objemy — hlavní halu a nárožní budovu — bylo klíčové k tomu, aby stavba žila i mimo zápasy. Hlavní podlaží arény zůstává vizuálně propojeno s okolím díky prosklenému parteru, zatímco nárožní budova s rovněž prosklenou restaurací a fanshopem, ubytováním, posilovnou a tělocvičnou zajišťuje každodenní provoz.

Terénní modelace mezi oběma budovami přirozeně vytváří pobytové schodiště. Mezi ulicí Tolstého a parkem Smetanovy sady tak vznikl amfiteátr pro posezení, veřejné projekce i spontánní setkání. Tím se eliminuje představa stadionu jako bariéry a vzniká otevřený pobytový prostor. Schodiště navíc elegantně zakrývá technické zázemí obou budov a zaklenulo prostor vhodný pro umístění síně slávy přístupné jak z arény, tak z fanshopu.

Obě nové budovy propojuje v nejvyšším poschodí lávka vedoucí na střechu arény s veřejně přístupnou běžeckou dráhou určenou školám i veřejnosti. Sport se z uzavřené haly otevírá lidem a připravované vyhlídkové plošiny nabídnou výhled do okolí i nejmenším sportovcům.

Ovál arény z ptačí perspektivy působí jako prsten, který symbolicky propojuje čtyři světové strany se čtyřmi odlišnými urbanistickými celky. U hlavního portálu — vchodu A — vznikla velkorysá pěší zóna, jež nechává vyniknout historizující budově naproti stojící Vysoké školy polytechnické, jediné univerzity v kraji. Na jejím štítu vyniká letopočet 1905 — dvě pro místní obyvatele zásadní stavby tak spojuje Tolstého ulice, zatímco je dělí přesně 120 let.

Nedalekou rezidenční čtvrť ohraničuje vyhlášené divadlo otevřených dveří DIOD a funkcionalická budova sokolovny od Bohuslava Fuchse, rovněž brněnského architekta, podobně jako studio CHYBIK + KRISTOF. Kontrastuje jí protilehlá industriální čtvrť s rozsáhlým areálem pivovaru.

Zelená plocha Smetanových sadů rozdělující tyto dvě části města současně připojuje arénu k městskému centru. Do parku byla umístěna monumentální skulptura Krištofa Kintery nazvaná SOUHRAPROHRAVÝHRA.

Dílo propojuje odkaz historie, hru a emoce. „Byť je to socha monumentální velikosti, je zároveň prodyšná, dalo by se říct téměř neviditelná, těžko se fotí, a to mě právě baví, protože u ní musíte stát, musíte si ji obejít, abyste ji pochopili,” popsal plastiku Kintera. Instalace je vytvořena ze zábradlí tribun starého stadionu. Otisk minulých vítězství a oddaných fanoušků se tak přenesl i do nové arény.

Katalyzátor společenského i ekonomického přínosu

Aréna navazuje na sportovní dědictví Dukly a současně rozšiřuje potenciál Jihlavy jako regionálního kulturního centra. Multifunkční využití má podpořit lokální ekonomiku, vytvořit pracovní příležitosti a přivést do centra města nové publikum i služby. Aréna se tak stává katalyzátorem nového společenského i ekonomického života.

Podle studie města Jihlava, kterou vypracovala Česká spořitelna a společnost KROKEM zabývající se regionálním rozvojem, může výstavba a provoz areálu díky multiplikačnímu efektu přinést tržby ve výši až 50 mld. Kč za prvních dvacet let provozu.