FOTO: Uběhlo 21 let od zapsání Baziliky sv. Prokopa a židovské čtvrti v Třebíči na seznam UNESCO

Foto: Město Třebíč

Ve středu 3. července Třebíč oslavila přesně 21 let od zapsání Baziliky sv. Prokopa a židovské čtvrti s židovským hřbitovem na na seznam světového dědictví UNESCO.

Světové dědictví je označení pro nejrůznější kulturní a přírodní památky v rámci celého světa, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na Seznam světového dědictví, na kterém lze najít různorodé budovy, hory, jezera, národní parky, ale dokonce i celá města. Česká republika se může pyšnit 17 těmito památkami, mezi které patří také právě Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť s židovským hřbitovem v Třebíči. Podle města Třebíč je: "Soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa v Třebíči kromě jedinečných architektonických a urbanistických hodnot i unikátním příkladem blízkého soužití křesťanské a židovské kultury od středověku do 20. století."

Bazilila sv. Prokopa

Bazilika svatého Prokopa je římskokatolický farní kostel farnosti Třebíč-zámek. Tento románsko-gotický kostel byl postavěn na místě původní mariánské kaple při třebíčském benediktinském klášteře přibližně v letech 1240 až 1280. Jako součást objektu „kláštera s kostelem sv. Prokopa“ se stal roku 2002 národní kulturní památkou a o rok později se společně s židovskou čtvrtí dostal až na Seznam světového dědictví UNESCO. Dodnes slouží cirkevním účelům.

Vstupní portál baziliky je jedním ze dvou portálů s figurální výzdobou na Moravě. Osmidílná klenba je zdvojená a inspirovaná stavebními postupy z Porýní. V hlavní apsidě naleznete středové kruhové okno s desetidílnou kružbou, jediné původní z 13. století, zatímco dvě boční okna jsou již novogotická. Ve vedlejší opatské kapli narazíte na gotické malby, které jsou druhými nejstaršími freskami na Moravě. Podobné malby pravděpodobně zdobily celý prostor baziliky. K nejvzácnějším částem patří románská krypta s gotickými prvky a původní více než osm století starou dřevěnou výdřevou klenby mezi kamennými žebry. Klenba krypty je podepřena 50 sloupy a polosloupy s různorodými ornamenty.

Pokud se ještě během prázdnin chystáte na cesty po českých památkách, právě Baziliku sv. Prokopa určitě nevynechejte. 

Židovská čtvrť s židovským hřbitovem

Židovská čtvrť, někdy také přezdívaná židovské město, se rozkládá na ploše větší než čtyři hektary. Dříve zde žilo téměř šestnáct set obyvatel. Židovští obchodníci se pravděpodobně usadili v Třebíči po založení benediktinského kláštera v roce 1101, ale první písemná zmínka pochází až z roku 1338. V roce 1723 zde bylo ustanoveno ghetto, což znamenalo, že Židé mohli žít jen v této oblasti. Z důvodu, že se čtvrť nemohla dále rozšiřovat, rostly budovy do výšky nebo na zahradách, a domy byly často rozděleny mezi několik rodin. Po zřízení ghetta si poslední křesťané, kteří zde žili, vyměnili domy s Židy z jiných částí města. Až v polovině 19. století získali Židé rovnoprávnost a mohli se stěhovat volně. Před druhou světovou válkou zde žilo oko tří set Židů, po válce se jich bohužel zpět navrátilo méně než dvacet.

Židovské město zahrnuje asi sto zachovalých domů a další bývalé židovské instituce, jako jsou radnice, rabinát, chudobinec, nemocnice a škola. Mezi nejvýznamnější stavby jsou zahrnuty dvě synagogy. Přední synagoga na Tichém náměstí nyní slouží jako modlitebna Československé církve husitské. Zadní synagogu zdobí jedinečné nástěnné malby z počátku 18. století a je využívána k prohlídkám, výstavám a koncertům. Na ženské galerii je stálá výstava židovské kultury s řadou cenných předmětů z každodenního i náboženského života bývalé židovské komunity.

Významným je také Dům Seligmanna Bauera nacházející se na tzv. Španělovském pozemku. V přízemí najdete hokynářství, vzadu moderně vybavenou kuchyň a v prvním patře se nachází expozice bydlení židovské rodiny z meziválečného období.

Nový židovský hřbitov byl pravděpodobně založen v první polovině 17. století na severním svahu Hrádku a patří mezi největší a nejlépe zachovalé hřbitovy v zemi. Obsahuje asi 3000 náhrobků a téměř 11 000 hrobů, z nichž nejstarší náhrobek je datován k roku 1631. Na hřbitově je pochováno nemálo významných osobností, například rabíni J. J. Pollak a S. Pollak. Židovský hřbitov je nyní volně přístupný veřejnosti, a tak se můžete vydat i na jeho prohlídku.

Zdrojem fotografií je město Třebíč, informací Kraj Vysočina a Znojemský deník.