Logo regionálního portálu mbudejovicko.cz

Regionální zpravodajství

Vysočina exceluje v dostupnosti knihoven i v malém množství lidí v exekuci

Hana Vincourová, Silnější regiony
pondělí 16.3.2026

Ilustrační foto
Autor: Středočeský kraj

Kraj Vysočina se v Indexu prosperity regionů 2025 umístil na 3. pozici mezi českými kraji. Místní se mohou těšit z kvalitního vzdělávání, nadprůměrně se zde oproti jiným českým krajům daří také ve všech sledovaných oblastech srovnání krom občanské vybavenosti, kde region dopadl dokonce vůbec nejhůře.

Kraj táhne nahoru třeba vůbec nejnižší podíl lidí v krajích, které tíží exekuce. Té čelí pouze 4 % obyvatel, k čemuž pomáhá i střední vzdělanost obyvatel a zaměstnanost v obecně stabilnějších technických nebo řemeslných profesích. Na Vysočině dále najdeme nejlepší dostupnost knihoven v republice. Čest knihovnictví v tomto regionu dělá také knihovna ve Žďáru nad Sázavou, která zároveň funguje jako komunitní centrum připravené na moderní digitální dobu.

Z celkem 15 obcí s rozšířenou působností, které na Vysočině najdeme, si nejlépe žijí lidé v mikroregionu Nové Město na Moravě, který, pyšnící se nejen Vysočina arénou, je známou baštou zimních i letních sportů. V těsném závěsu za tímto mikroregionem pak jsou Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod. Naopak na opačném konci se v kraji co do prosperity nachází Světlá nad Sázavou. Nové Město na Moravě zaznamenalo úspěch ale také v celorepublikovém porovnání, protože mu patří 3. příčka mezi všemi 206 mikroregiony v Česku.

Na stav vzdělávání může být Vysočina pyšná, je zde také nejvyšší dostupnost ZŠ v republice

Nejsilněji si Vysočina stojí v pilíři Vzdělávání, kde jí v mezikrajském srovnání přísluší 1. příčka. Pomáhá k tomu zejména dobrá dostupnost základních škol, kde kraji rovněž náleží s hodnotou 56 základních škol na sto tisíc obyvatel prvenství. Pro srovnání, v poslední Praze je to 23 základních škol.

Zatímco se Vysočině daří také co do dostupnosti mateřských škol a vzdělávací úspěšnosti, jeden nedostatek vzdělávání na Vysočině obsahuje. U indikátoru Digitální kompetence kraj spadl až na 12. příčku v Česku. Pouze necelých 52 % základních škol se zde totiž domnívalo, že ohledně rozvoje digitálních kompetencí u žáků dosahují zdaru. V tomto případě si ORP Jihlava, ač nijak výrazně, vede lépe než kraj Vysočina jako celek.

Nejvíce knihoven na počet obyvatel v celé ČR

Na dobré základy položené pilířem vzdělávání navazuje symbolicky také další pro Vysočinu úspěšná oblast, a to hustota knihoven v přepočtu na obyvatele, která je v kraji vůbec nejvyšší v Česku. Na tisíc obyvatel zde připadne 1,34 knihoven. V Praze, která je z tohoto pohledu na chvostu, na stejný počet lidí vychází pouze 0,18 knihoven.

Fakt, že se Vysočina může chlubit vůbec nejvyšší hustotou knihoven mezi českými kraji, dokresluje je dána přístupem kraje: „Finanční podpora z kraje je výborná, stejně jako další metodická pomoc či nabídka vzdělávání pro knihovníky,“ pochvaluje si knihovnice Kateřina Hošková z knihovny ve Žďáru nad Sázavou.

Jen 4 % obyvatel Vysočiny bojují s exekucí

Nebýt českého hlavního města, Vysočina dosáhla největší prosperity z pohledu ekonomických indikátorů, takto jí patří v pilíři Ekonomika velmi pěkná druhá pozice v ČR. K umístění v předních řadách významně přispěla velmi dobrá situace Vysočiny, když dojde na podíl lidí, kteří zde čelí exekuci. S hodnotou kolem 4 % obyvatel v exekuci jde o vůbec nejlepší stav ze všech krajů v Česku. Pro porovnání, v Karlovarském kraji, ve kterém exekuci čelil největší podíl lidí, šlo o 13,7 % obyvatel.

V občanské vybavenosti Vysočina pokulhává

Jestli se Vysočině naopak v nějakém pilíři nedaří, je to občanská vybavenost. Ta je ve vnitrozemském pahorkatém kraji třetí nejhorší v Česku. Nepomáhá především malá hustota obchodů s potravinami, na kilometr čtvereční zde totiž připadá 0,06 obchodu (v Praze se hodnota rovná 2,3). Dolů kraj táhne u občanské vybavenosti také nejhorší dopravní obslužnost v republice –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na čtverečním kilometru stojí pomyslně 0,47 zastávky veřejné dopravy. To stojí přitom v určitém kontrastu se skutečností, že silniční a železniční síť Vysočiny v čele s dálnicí D1 má strategický význam, a to jak na vnitrostátní, tak i na celoevropské úrovni.

Byl článek zajímavý?

Udělte článku hvězdičky, abychom věděli, co rádi čtete. Čím více hvězdiček, tím lépe.