Poliklinika v Moravských Budějovicích stojí již 100 let. Připomeňme si, jaké byly její začátky

Ilustrační foto
Autor: AFV, zpravodaj Moravskobu...

V Praze byla 24. listopadu 1888 založena Ústřední jednota českých lékařů. Poté byl přijat v říšské radě nový zákon o povinném nemocenském pojištění. Nemocenská pokladna byla v Mor. Budějovicích zřízena na základě zákona ze dne 30. března 1888 už na počátku roku 1889. Vrchním úředníkem byl 5. července 1889 zvolen c. k. vrchní dozorce finanční stráže Alois Březina.

Vydáním říšského zákona z 22. prosince 1891 byly zřízeny lékařské komory. V prosinci roku 1906 byl v rámci Ústřední jednoty českých lékařů založen Spolek pokladenských lékařů. V roce 1910 bylo na Moravě v Ústřední jednotě organizováno na 96 % lékařů. Na základě založeného Spolku pokladenských lékařů vznikly na úrovni politických okresů tzv. nemocenské pokladny. Do jejich čela byl postaven volený orgán, který tvořil představenstvo a dozorčí radu. V čele byl vedoucí úředník pojišťovny, který byl jmenován Ústřední sociální pojišťovnou, stejně tak jeho náměstek a účetní. Představenstvo přijímalo a propouštělo úředníky, vyjednávalo smlouvy s lékaři, lékárníky, zubními techniky, porodními asistentkami a léčebnými ústavy.

Připomeňme si, jak tomu bylo před sto lety v Moravských Budějovicích. Představenstvo moravskobudějovické nemocenské pokladny se 15. prosince 1921 usneslo a rozhodlo postavit vlastní budovu. Za tím účelem zakoupilo vedle budovy okresního soudu (dnes Střední škola řemesel a služeb, Tovačovského sady čp. 79) starý dům se zahradou za 71 900 korun. K těmto nemovitostem byla ještě přikoupena od velkostatku Na Valech louka s výměrou 35 a. Projekt stavby vyhotovil předseda okresní nemocenské pokladny, stavitel Josef Nejez, jemuž pak po veřejné soutěži byla stavba zadána. Hrubá stavba byla provedena v roce 1922 a celá stavba dokončena 31. července 1923, tedy právě před sto lety. Budova měla ze strany ulice jedno poschodí, ze strany dvora poschodí dvě. V suterénu vlevo od schodiště byly vanové lázně se čtyřmi kabinkami, každá s vanou a sprchou. Vedle byly lázně sprchové, lázně parní s předsíňkou a místností pro masáže se dvěma sprchami. Dále komora pro horký vzduch a komora pro páru. Pro všechny tyto oddíly byla společná šatna s pěti kabinkami a sedmi skříňkami. Ze šatny byl přístup k sociálnímu zařízení pro lázeňské hosty, a také bylo pak zvláštním schodištěm možno vyjít do odpočívárny, která byla v přízemí. Vedle parních lázní byla kotelna se sklepem. Napravo od schodiště v suterénu byl byt provozovatele lázní s kuchyní, jedním pokojem, spíží a WC. K bytu náležel ještě sklep a prádelna. V přízemí vlevo od hlavního vchodu byla ordinace s čekárnou, vedle již zmíněná odpočívárna a byt kontrolora pokladny s kuchyní, jedním pokojem a spíží. Vpravo od hlavního vchodu byl byt lékaře s předsíní, kuchyní, dvěma pokoji, spíží a WC. V prvním poschodí byly kanceláře Okresní nemocenské pokladny. Čekárna, místnost pro pokladníka s trezorem, účtárna, kancelář vedoucího pokladny s předsíňkou, podatelna, místnost pro tajemníka, zasedací místnost a registratura. Dále místnost pro archiv starších spisů a dvě WC. Na půdě byla nádrž na 30 hektolitrů vody. Topení bylo ústřední a voda se čerpala ze studny, která byla ve dvoře. Stavba byla pořízena za 500 tisíc korun, lázně od firmy Káš v Brně za 100 tisíc korun. Celkové náklady na stavbu budovy byly 680 737 korun.

Nově postavená budova nemocenské pokladny byla slavnostně otevřena 8. prosince 1923 v sále Národního domu (dnes MKS Beseda) za účasti okresního hejtmana JUDr. Lva Šebesty, starosty města Huberta Klubala, zástupce Ústředního svazu z Prahy pana Johanise a zástupce z Brna pana Jelínka. Zúčastnili se také zástupci z okolních nemocenských pokladen a samotné místní představenstvo. V čele s předsedou představenstva stavitelem Josefem Nejezem, místopředsedou Hynkem Tichým, zřízencem Městské spořitelny a členy Mořicem Kulhánkem, Františkem Živným, Josefem Šplíchalem, Jakubem Šplíchalem, Janem Jírovcem a Emilem Dvořákem, všichni z Moravských Budějovic. Dále byli přítomni zástupci z Jaroměřic nad Rokytnou, Jemnice, Pálovic a Hostimi. Vedoucím úředníkem byl Felix Burian, jeho zástupcem Adolf Lojda a pokladníkem Antonín Šťáva. Osvald Hotový byl účetním, Cyril Holčapek a Berta Dvořáková manipulačními úředníky. Kontrolorem nemocných pro okres Moravské Budějovice byl Emanuel Kračmar a pro okres jemnický Augustin Bartík. Správcem lázní byl Richard Šnurpfeil. Filiálku v Jemnici vedla Antonie Pešlová.

V Jaroměřicích nad Rokytnou a v Jemnici byly stanice přihlášek a odhlášek. V roce 1924 byli v moravskobudějovickém okrese tito pokladniční lékaři: pro Moravské Budějovice a okolí MUDr. Josef Worel, který však 31. října 1924 svoji činnost ukončil a na jeho místo nastoupil MUDr. Jindřich Wagner, MUDr. Jaroslav Žák, který ordinoval ve Špatinkově ulici, dnes Sokolské. Pro Jaroměřice nad Rokytnou a okolí to byl MUDr. Viktor Šlechta a MUDr. Viktor Kliment. Pro Jemnici a okolí MUDr. Josef Švejda a MUDr. Heřman Wertheimer. Pro Lesonice a okolí MUDr. František Večeřa. Pro Hostim a okolí MUDr. František Procházka a pro Vratěnín a okolí MUDr. Otto Nágl. Revizním lékařem byl MUDr. Jindřich Lederer, okresní lékař.

V roce 1949 byla zahájena přestavba budovy Okresní nemocenské pokladny na ordinace lékařů, neboť nový komunistický režim zrušil zanedlouho všem lékařům jejich soukromé ordinace, které pak umístil do přestavěné budovy. Stalo se tak v pondělí 1. září 1952 a všichni lékaři se tímto aktem stali státními zaměstnanci. V roce 1960 zanikl moravskobudějovický okres a veškeré instituce přešly pod okres Třebíč. Stejně tak poliklinika v Moravských Budějovicích na ulici Tovačovského sady čp. 78 přešla pod Okresní ústav národního zdraví Třebíč. Nároky na zdravotní péči postupem let stoupaly, proto bylo v roce 1985 přikročeno k výstavbě nové budovy s lůžkovým výtahem.

Lékaři byli státními zaměstnanci do devadesátých let 20. století, kdy se opět osamostatnili a zavedli si soukromé praxe. V roce 1996 se po privatizaci z Okresního ústavu národního zdraví stala Poliklinika Moravské Budějovice, s. r. o. Ordinace některých lékařů v dnešní budově polikliniky však zůstaly a přibyly další.

V současné době, tedy po sto letech trvání budovy, se zde sdružuje 24 lékařů praktických, ale i specialistů. Do další stovky přejeme všem lékařům, zdravotníkům a zaměstnancům sanitní dopravní služby, aby i nadále úspěšně a ochotně pečovali o zdraví všech obyvatel Moravských Budějovic a širokého okolí.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze zpravodaje Moravskobudějovicko. Titulek je redakční.