Věž kostela sv. Jiljí v Moravských Budějovicích je znovu zpřístupněna veřejnosti

Ilustrační foto
Autor: Jiří Sedláček, Wikime...

Od začátku července do konce září bude každou neděli vždy od 14.00 do 17.00 hod. zpřístupněna veřejnosti věž kostela sv. Jiljí v Moravských Budějovicích. Při této příležitosti přinášíme několik zajímavostí z její historie, které sepsal František Vlk.

Původní věž, která stála na západním průčelí kostela, byla zbořena a při severní straně presbytáře v letech 1712–1714 vystavěna nová. Byly na ni přeneseny zvony z původní věže. Nejstarší je z roku 1532 o hmotnosti 370 kg, druhý z roku 1535 o hmotnosti 1 700 kg. Oba zvony byly ulity ve Velkém Meziříčí.

Přízemí nové věže sloužilo jako sakristie. První patro sloužilo pro panstvo jako oratoř, která byla spojena se zámkem krytou chodbou. Tento vstup do chodby byl v roce 1947 zazděn.

Roku 1875 byla sejmuta narušená vazba věže a vystavěna nová do dnešní podoby. Konstrukce byla pak pokryta měděným plechem, ale v roce 1916 byl plech sejmut pro válečné účely a nahrazen plechem pocínovaným.

Ve věži u ochozu bývala světnička pro věžníka a jeho rodinu. Posledním věžníkem zde byl do roku 1945 Antonín Müller. Manželé Müllerovi ve světničce vychovali pět dětí. Dnes je v ní umístěn hodinový stroj na elektrický pohon, který obec koupila v roce 1947 od firmy Hainz z Prahy. V roce 1997 bylo ke stroji připojeno zařízení, které jej udržuje v chodu dle radiového signálu.

V září 2009 byly na věži osazeny nové ciferníky. Původní mechanický stroj se nachází v expozici Muzea řemesel v Moravských Budějovicích. Součástí hodin je bicí zařízení, které spočívá ve dvou cimbálech a táhlech umístěných v lucerně věže. Větší z nich má vročení 1602. Osvětlení do lucerny bylo nainstalováno v roce 2003.

Počátkem roku 1995 vyhlásil Muzejní spolek v Moravských Budějovicích veřejnou sbírku na vnitřní rekonstrukci věže, aby mohla být zpřístupněna veřejnosti. Rekonstrukce byla provedena v roce 1996 na náklady města v hodnotě 690 tisíc korun. Novému schodišti bylo požehnáno P. Michaelem Jelínkem 30. června 1996 a věž byla zpřístupněna veřejnosti.

Od září do prosince 2006 byla provedena výměna poškozených částí krovu a věž byla pokryta opět měděným plechem. Při opravě byla pod vrcholovým křížem nalezena schránka, v níž byly listiny z roku 1876 a 1936. K nim byly přiloženy listiny z roku 2006 se vzkazem příštím generacím.

V letech 2009 a 2010 došlo k obnově fasády věže a opravě vyhlídkového ochozu. Na jaře 2012 byly na podesty schodiště ve věži instalovány dřevěné sochy z roku 1720, které se dříve nacházely ve výklencích presbytáře kostela.

V roce 2015 proběhla oprava zvonové soustavy a dvou zvonů. Zvony byly očištěny, opraveny, nakonzervovány a jejich srdce vyměněna. Stolice byla očištěna a napuštěna ochranným přípravkem. Nové dubové hlavy zvonů nahradily železné závěsy. Při této rekonstrukci bylo zjištěno, že menší zvon váží 342 kg a velký zvon 1942 kg.

Vstup do věže se nachází v nadmořské výšce 467,2 m, vyhlídkový ochoz je 26,1 m vysoko a celá věž po vrchol kříže měří 49,9 m. K vyhlídkovému ochozu vede 128 schodů, z nichž jsou dva staré.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze zpravodaje Moravskobudějovicko. Titulek byl pozměněn.