Hejtman Kraje Vysočina hovořil o problému nedostatku zdatných pracovních sil

Ilustrační foto
Autor: Dreamstime

Nedostatek zdatných pracovních sil zvláště v technických oborech je bolestí téměř všech činností v naší zemi. Kraj Vysočina se na podporu technického školství soustřeďuje už více než osm let postupným a intenzivním uplatňováním originálních projektů, maximálním využitím EU prostředků a především nasloucháním potřeb firem.

Velkou rezervu v současném regionálním školství vidím v absenci dobře fungujícího kariérního a výchovného poradenství – zde si dovedu představit zásadnější podporu ze strany ministerstva školství. Pak se nebude tak často stávat, že děti se hlásí na obory, které po dostudování nemají chuť nebo možnost fakticky vykonávat.

Už žáky základních škol je nutné směrovat k povoláním, která společnost potřebuje a ve kterých najdou absolventi uplatnění. Tady je důležitá potřeba spolupráce školy, rodičů i starostů obcí – každý z těchto článků má svůj význam. Dnes až 40 procent absolventů pracuje v jiném oboru, než v němž se vzdělávali. To je alarmující.

Na roli vzdělávání v technických, odborných i zemědělských oborech byl zaměřen i letošní už třetí ročník Technického fóra Kraje Vysočina, který uspořádal v červnu Kraj Vysočina ve spolupráci s partnery, firmami a středními školami ve Valči u Třebíče. Tématy letošní konference byly dlouze diskutovaný nový kariérní řád a chybějící kvalifikovaní zaměstnanci nejen pro velké, ale i menší firmy.

Kraj Vysočina se dlouhodobě snaží udržet studenty na technických školách a popularizovat technické obory, z nichž vycházejí odborníci, po kterých pracovní trh stále intenzivně volá. Výsledky, které byly na konferenci Technické fórum představeny, deklarují částečný úspěch.

Od školního roku 2008/2009 se daří v Kraji Vysočina držet zvyšující se zájem žáků o studium strojírenských oborů a oborů opravárenství zemědělských strojů. Jde opravdu o budoucnost naší země – jistě nechceme, aby naši lidé byli jen námezdními dělníky vykonávajícími mechanickou nekvalifikovanou práci.

Naši potomci nebudou mít jakoukoliv práci, jaká by se jim líbila, ale jejich možnosti se budou odvíjet od nabídky firem a rozvíjejících se odvětví. Tradice českých zemí spočívá od časů Rakouska-Uherska v šikovnosti řemeslníků a důmyslu schopných dělníků ve stovkách továren v naší kotlině – nazývané tehdy “dílnou Evropy“. Dnes už slyšíme v lepším případě pouze o „montovně Evropy“. Musíme se tedy snažit všemi prostředky naši tradici kvalitní odborné práce obnovit a rozvíjet.

Článek byl převzat ze zpravodaje Náměšťské listy se souhlasem zpravodaje.